27
Stavební partner
číslo 2, rok 2016, ročník I, řada stavební
článek č. 3
Pavla KOTÁSKOVÁ
Jan ŠTĚPÁN
ZELENÉ STŘECHY DŘEVOSTAVEB
Abstrakt
Jednou z možností zastřešení dřevostaveb je ozeleněná střecha, tedy střecha
s vegetačním pokryvem. Kromě základní funkce, kterou je ochrana konstrukce a vnitřního
prostředí před srážkovou vodou, plní tento typ střechy mnoho specifických funkcí týkající se
zlepšování životního prostředí. Střecha takové dřevostavby může být reprezentativní, může
vypadat architektonicky působivě a současně může plnit funkci ekologickou.
Vodou nasycená půda v navrhovaném souvrství zvyšuje zatížení, proto je třeba
počítat s většími dimenzemi nejen střešní konstrukce. Zvýšené finanční náklady, ať už na
nosnou konstrukci či souvrství potřebné pro ozelenění, zajistí následně úsporu provozních
prostředků. Dobře navržené souvrství zelené střechy podstatně zvyšuje životnost střešního
pláště, neboť vegetace a vegetační vrstvy chrání před povětrnostními vlivy hydroizolační
vrstvy střechy.
Klíčová slova
ploché střechy, skladba střešního pláště, hydroizolace, vegetační vrstvy střechy
1 ÚVOD
Vegetační střechy lze charakterizovat jako střechy, kde vrchní vrstvu skladby
střechy tvoří vegetace ve formě mechů, bylin, travin, keřů či stromů. Pro tento typ střech se
užívají názvy jako zelené, ozeleněné, vegetační, zatravněné střechy, střešní zahrady atp.
Kromě funkce reprezentativní může hlavně v dnešní době plnit funkci ekologickou. Důvodů
pro zvětšování ozeleněných ploch je mnoho, a to především ve městech, kde výstavba
objektů vytlačila prakticky veškerou zeleň jen do parků. Zelené střechy se možná stanou
téměř nedílnou součástí střech u novostaveb v městské zástavbě právě z důvodu čištění
ovzduší od polétavých částic a snižování teplot, jakož i zvýšení vlhkosti v okolí střechy
(částečné zadržení vody) během letních měsíců. [7]
Zelená střecha nemusí být jen záležitostí plochých střech, jak by se mohlo zdát, ale
je možné ozelenit střechy se sklonem až do 60°. Při sklonech od 20° je nutné substrát
zajistit proti sesunutí vždy, při menších sklonech s ohledem na soudržnost substrátu. Za
optimální se však považuje střecha se sklonem od 2 do 5° [1].
2 HISTORIE A VÝVOJ
Tradici zelených střech můžeme nalézt jak v severských zemích, jako např. Island,
USA, Skandinávské země, tak i v oblastech s naprosto odlišnými klimatickými podmínkami,
např. Tanzanie. Jedná se většinou o střechy nepochozí a jejich význam byl čistě praktický,
5
Ing. Pavla Kotásková, Ph.D., Ústav inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny, LDF MENDELU,
Zemědělská 1, 613 00 Brno, tel.: (+420) 545 134 010, e-mail:
6
Ing. Jan Štěpán, PROPASIV, s.r.o., Hybešova 61, 602 00 Brno, tel.: (+420) 777 608 432,
e-mail:
