35
Substrát
Střešní substrát lze chápat, jako náhradu běžné půdy pro životní prostor
rostlinného společenství. Pro ozelenění střech není ideálním řešením používat pouze
zeminu, především pak jílovitou, a to z důvodu jejich horšího složení a vyšší hmotnosti.
Pokud chceme použít ornici, kterou máme sejmutu před vlastní stavbou domu, je výhodné ji
vylehčit minerálními plnivy nebo pískem. Jako minerální plniva se používá drcený liapor,
pemza, drcené porézní cihly. Doporučuje se vylehčit ornici 30 – 60 objemovými procenty
minerálními plnivy o zrnitosti 0 – 16 mm. Volbu substrátu a jeho mocnost pak volíme dle
složení plánované vegetace a únosnosti spodní konstrukce. [1]
Filtrační vrstva
Filtrační vrstva (též separační) slouží k zabránění zanesení drenážní vrstvy
vyplavovanými částečkami substrátu. Filtrační tkanina je v některých případech přímo
nakašírovaná přímo na nopovou folii (např. nopová fólie Guttabeta Drain), čímž lze snížit
časovou náročnost při pokládce. Pro ploché střechy s tloušťkou substrátu do 250 mm je
postačující textilie o plošné hmotnosti 100 -200 g /m
2
. Filtrační vrstva se pokládá ve všech
místech styku substrátu s jinými materiály.
Drenážní vrstva
Tato vrstva slouží k odvedení přebytečné vody ke střešním vpustím, čímž brání
přemokření substrátu. Kořeny rostlin totiž potřebují přijímat kyslík pro výživu rostliny, což je
jim při ponoření ve vodě znemožněno a rostliny odumírají. Drenážní vrstva však může
sloužit i k akumulaci vody pro případy déletrvajícího sucha, v tomto případě se nazývá jako
drenážně - hydroakumulační vrstva.
Materiály používané pro tuto vrstvu mohou být sypké (liapor, cihlový recyklát)
nebo z profilovaných fólií či desek. U sypkých materiálů je žádoucí schopnost zadržovat
vodu (15 - 20 objemových procent), proto tyto materiály musí mít převážně otevřené póry a
rozmanitou zrnitost. Použití přírodního kameniva tedy není vhodné. Profilované fólie (např.
nopové) a profilované desky z polystyrenu zadržují vodu pro období bez dešťů a dokážou
pojmout 5 – 10 l vody na m
2
své plochy. Na trhu jsou k dostání také perforované fólie, kde
perforace na horní ploše nopků slouží i k provzdušnění kořenového systému rostlin. [1, 6]
Ochranná vrstva
Ochranná vrstva slouží především k ochraně hydroizolace proti jejímu
mechanickému poškození. Může však plnit i funkci ochrany proti prorůstání kořínků a
přispívat k akumulaci menšího množství vody. Její funkci může přebírat i drenážní vrstva
z nopkové fólie s přesahy (alespoň 250 mm) a prolepenými spoji. Toto řešení je však
vhodné ověřit výrobcem.
Jako ochranná vrstva se používají netkané textilie (minimální plošná hmotnost
300g/m
2
), cementový či betonový potěr, hydrofilní minerální vaty, ale i desky a fólie
používané v drenážní vrstvě. Při použití potěru na bázi cementu se doporučuje omezit jeho
nasákavost a zajistit vyplavování karbonátu použitím hydroizolační stěrky či uzavíracího
nátěru. Cementový potěr by měl mít tloušťku alespoň 30 mm a je nutné ho oddělit od
hydroizolace separační a dilatační vrstvou (např. PE fólií). [1]
Hydroizolace
Hydroizolace je nejdůležitější vrstvou střešního souvrství, neboť zajišťuje, aby voda
nepronikala do konstrukcí střechy a do obytných prostor. V případě vegetačních střech je
kvalita použitého materiálu a provedení ještě důležitější, neboť hydroizolace bude těžko
přístupná ke kontrole a opravám. V případě netěsnosti je prakticky nemožné přesně
lokalizovat místo (voda může vytékat několik metrů od místa perforace), kde došlo k poruše
a musí dojít k odstranění celého vegetačního souvrství, což je velmi nákladné. Navrhování
hydroizolací se řídí dle normy ČSN P 73 0606 – Hydroizolace staveb, kde je uveden
