64
V Německu nastal rozmach konopí v 17. století, kdy se zde pěstovalo a na 375
tisících akrech. Od 16. do 18. století byli konopným plachtovým a lany vybavené španělské,
francouzské, britské, německé, holandské i italské obchodní lodě. Holanďané měli
pokročilejší technologie při zpracování konopí. Holandské větrné mlýny (vybavené
konopnými plachtami) dodávaly energii k lámání stonků konopí a výrazně tak šetřily ruční
práci Holanďanů, což umožnilo vyrábět velké množství pláten a lan, kterých bylo zapotřebí k
vybudování silné pozice námořního státu. Holandské zásoby nedostačovaly k tak vysoké
produkci, a tak si „mistři větru" opatřovali konopný materiál výměnou s Ruskem a Itálií. V
polovině 18. století se ve Francii pěstovalo konopí až na 800 tisíci akrech (1 akr =
0,405 ha). V 18. a 19. století v Rusku bylo konopí nejdůležitější technickou plodinou,
převážně pro výrobu vybavení velkých námořních lodí. Koncem 18. století produkuje Rusko
80 % konopí používaného na západě. Pod nadvládou cara a ruské ortodoxní církve mělo
Rusko vzhledem k otrokům a nevolníkům levnou pracovní sílu, která produkovala konopí až
do roku 1917. V druhé polovině 18. století kupuje Velká Británie 90 % konopí z Ruska a
britské námořnictvo a světový mořský obchod je tak odkázán na ruské konopí. Jeden z
hlavních důvodů války roku 1812, ve které bojovala Amerika proti Británii, byl přístup k
ruskému konopí. V roce 1807 Napoleon a ruský car Alexandr podepisují smlouvu, podle
které Rusko přestane legálně obchodovat s Anglií. Cílem Napoleonovy strategie bylo
zastavit dodávky ruského konopí Anglii, tímto zničit britské válečné loďstvo, které se bez
kvalitních konopných plachtoví jen těžko obejde a Velká Británie bude tak nucena ukončit
svou blokádu Francie a kontinentu. Car tuto smlouvu nedodržel, toleroval nelegální obchod
mezi Ruskem a Anglií. Spojené státy jsou nelegálním obchodem odříznuty od svého konopí
z Ruska a Napoleon (ve spojenectví s Amerikou) napadá Rusko s úmyslem zabránit
dodávkám konopí britskému válečnému loďstvu. V červnu roku 1812 pochoduje na Moskvu,
ale následkem kruté zimy a ruské vojenské taktiky je poražen. V prosinci roku 1814
podepisuje Anglie smlouvu se Spojenými státy, ve které souhlasí, že nikdy již nebude
obtěžovat americké obchodní lodě (dovážející také konopí z Ruska) a Spojené státy se
zavazují, že se jednou provždy vzdávají všech nároků na Kanadu.
Ustupovat ze své pozice nejpoužívanějšího vlákenného zdroje v Americe začalo
konopí zejména následkem objevení a zdokonalování technologie zpracování bavlny
(přelom 18. a 19. století). Dalším z významných faktorů bylo zrušení otroctví v roce 1865,
které poskytovalo levnou pracovní sílu pro enormně namáhavý konopný průmysl a dovoz
levnějšího - nikoliv kvalitnějšího - vlákna. Poslední a definitivní tečkou za využitím konopí
učinil marihuanový zákon schválený roku 1937.
2.1 Marihuanový zákon
V srpnu roku 1937 bylo ve čtyřiceti šesti ze čtyřiceti osmi států Unie konopí zákonem
„Marihuana Tax Act“ zakázáno a jeho pěstování se stávalo pro farmáře stále méně
atraktivním. V roce 1941 bylo konopí vyřazeno i z amerického seznamu léčiv - téměř po
století rozšířeného užívání. Vládní dozor tak v podstatě zapříčinil úpadek konopného
průmyslu, kdy federální agenti donutili majitele inovujících fabrik zastavit svoji činnost. Jen
několik farmářů pokračovalo v pěstování konopí až do vypršení povolení v padesátých
letech. Krátké znovuoživení zažilo konopí během války, kdy USA hrozil nedostatek této
suroviny k výrobě plachet, sítí a lan pro armádu, neboť válka zabránila dovozu ze zahraničí.
V rámci intenzivního programu bylo v roce 1943 v šesti státech na středozápadě osázeno
146 tisíc akrů. V roce 1943 americké ministerstvo zemědělství přišlo s propagačním filmem,
nazvaným Hemp for Victory (Konopím k vítězství). Dle něj musel každý farmář, který chtěl
pěstovat konopí, dodržovat nařízení zákona o marihuanové dani z roku 1937. To
zahrnovalo povinnou registraci farmářovým nejbližším berním úředníkem a zaplaceni
poplatku 1$ a v případě nedodržení nařízení přísné tresty. Tato tzv. "Licence" umožňovala
farmáři, aby získal od registrované firmy prodávající konopí semena, zasel a pěstoval tuto
plodinu a pak následně dopravil zralé, promáčené konopné stonky do konopného mlýna.
Existenci tohoto dokumentu USA později popřelo.
