56
Zůstala tak zachována původní hmotová skladba včetně ozdobných fasádních
uměleckořemeslných prvků jako ornamentálně prořezávané výplňové dřevěné desky ve
vrcholu štítů, u výplní parapetů oken a rovněž v nadokenních partiích (viz obr. 6, 7),
profilované konzolky trámů vynášející předsazené 3. podlaží, výplně otvorů s původním
kováním apod.
4 VÝSLEDKY PRŮZKUMŮ V LETECH 2009-2010
Návrh řešení sanace poškozených dřevěných prvků a konstrukcí vychází z analýzy
situace, pro kterou bylo nutno provést průzkum konstrukcí přímo v objektu s určením
rozsahu poškození, lokalizací kritických míst a vyhodnocením skutečného stavu dřevěných
stavebních konstrukcí pomocí smyslových metod. Podrobně v [1, 5].
Pro dendrochronologické datování byly odebírány vzorky pomocí Preslerova
nebozezu a současně byla měřena vlhkost (místa měření a výsledná data jsou
zaznamenány do půdorysů jednotlivých podlaží, označeno písmeny „V“ s pořadovým
číslem). Datováním bylo prokázáno, že stromy použité v obvodovém plášti budovy byly
pokáceny v letech 1857 až 1877 (Kafka 2010). Podle podkladů Moravského zemského
archivu byl již objekt loděnice na indikační skice ke katastru Jundrova z reambulace r. 1870
zanesen (viz obr. 3, pravá část). Loděnice byla tedy zřejmě postavena krátce nebo
souběžně se založením Brněnského veslařského klubu (Brünner Ruderverein) roku 1869.
Měřená vlhkost se pohybovala v rozmezí 12 – 29 %. Oblasti se zvýšenou vlhkostí
plně odpovídaly místům s největším výskytem prvků poškozených dřevokaznými houbami.
Příčinou bylo většinou zatékání nebo se na zvýšené vlhkosti podílelo velkou měrou sociální
zařízení v jednotlivých podlažích.
Obr. 8: Půdorys 3. NP a 2. NP s označením míst, kde byla měřena vlhkost (písmenem V),
součástí dokumentace jsou tabulky s výsledky měření. Výřez z dokumentace [5].
Výsledky průzkumu fasádních prvků byly znázorněny do výkresů příslušných pohledů
s barevným označením a popisem míst poškození, ukázka na obr. 9. Podobně byly zjištěné
závady zakreslovány a dokumentovány i pro ostatní druhy konstrukcí. Konstrukce budovy
veslařského střediska je na několika místech poškozena. Poškození jsou převážně
lokálního charakteru. Z dřevěných prvků jednotlivých fasád bylo přibližně 80 % v dobrém
