Stavební partner
číslo 1, rok 2016, ročník V, řada stavební
článek č. 01
Pavel VLČEK
1
, Miroslav BILANIČ
2
, Karel KUBEČKA
3
RIZIKOVÁ ANALÝZA ZÁKLADOVÝCH KONSTRUKCÍ DLE ZPŮSOBU ZALOŽENÍ FOUNDING
Abstrakt
Otázka správně navrženého a provedeného způsobu založení staveb (objektů) je z hlediska
životnosti staveb velmi důležitá, někdy i rozhodující. Při hodnocení základových konstrukcí je
možno využít (aplikovat) metody rizikové analýzy. Tyto metody je možno využít při hodnocení
základových konstrukcí dle typu podloží, ve kterém byly realizovány a dle poruch, které se projevily,
případně, které je možno očekávat. V příspěvku je provedena teoretická aplikace metody rizikové
analýzy (Univerzální matice rizikové analýzy - UMRA).
Klíčová slova
Riziková analýza, základové konstrukce, podloží, podkladní vrstva.
1 ÚVOD
Stejně jako základové konstrukce, jejich správný návrh a správné provedení hraje důležitou roli
v otázce životnosti staveb, tak je rovněž velmi důležité správné navržení a provedení podkladní
vrstvy základových konstrukcí. Obvykle je podkladní vrstva tvořena únosným podložím, které se
nachází v podzákladí. Základová konstrukce i podkladní vrstva pak tvoří interakční soustavu.
V podzákladí se nenachází vždy takové vrstvy, které by umožňovaly založení přímo na rostlý terén.
Rovněž materiál (prostý beton, železobeton) základových konstrukcí určuje, zda je možno založit
stavbu přímo na rostlou zeminu nebo musí být provedena podkladní vrstva. Často se taková
podkladní vrstva provádí ze stavebních materiálů vzniklých jako odpad při těžbě (např. uhlí) nebo
jako odpad vzniklý ve vysokých pecích (struska). Stavby také zakládány na násypech. Jednotlivé
typy podkladních vrstev (podloží) budou vyhodnoceny týmem expertů.
Tým tvořilo 43 expertů (odborníků). Tito experti provedli hodnocení každého typu podloží
jednotlivě pomocí univerzální matice rizikové analýzy – UMRA. Metoda UMRA je založena na
principu srovnávací logicko-numerické analýzy hodnocení stupně (závažnosti) nebezpečí pro
předmětný řešený problém (projekt nebo jeho dílčí část) týmem expertů. Tým expertů hodnotí
identifikovanou část problému (projektu), jenž se vyznačuje určitým nebezpečím – rizikem. Počet
částí problému hodnocených týmem expertů je libovolný, přičemž různé (nebo i totožné) části
mohou být nezávisle řešeny různými expertními týmy s různým počtem expertů.
1
Ing. Pavel Vlček, Ph.D., Katedra pozemního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-Technická
univerzita Ostrava, Ludvíka Podéště 1875/17, 708 33 Ostrava-Poruba, tel.: (+420) 597 321 914,
e-mail:
.
2
Ing. Miroslav Bilanič, Katedra pozemního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-Technická
univerzita Ostrava, Ludvíka Podéště 1875/17, 708 33 Ostrava-Poruba, tel.: (+420) 597 321 915,
e-mail:
.
3
Doc. Ing. Karel Kubečka, Ph.D., Katedra bezpečnosti a práva, Vysoká škola regionálního
rozvoje, Želanského 68/54, 163 00 Praha 17 – Řepy, tel.: (+420) 602 778 967, e-mail:
