Jistá vhodnost takovéhoto podloží (podkladní vrstvy) je ovlivněna dobou uložení nasypaného
materiálu.
V příspěvku bylo hodnoceno podloží tvořeno násypem, který byl ukládán ve větších vrstvách,
a jednalo se o násyp z nesoudržných materiálů. Pokud se jedná o podloží tvořeno rostlým
terénem (index vnímání nebezpečí 43,98 %) nebo struskou (index vnímání nebezpečí 59,26 %), zde
hraje důležitou roli rozsáhlost stavby, která je na takovém podloží zakládána a v případě strusky
také její chemické složení. Po jejím uložení i následná rekce strusky v prostředí, kde je situována
(podzákladí). Otázka založení je velice důležitá.
Cílem příspěvku bylo provést teoretické ověření pomocí metody rizikové analýzy vhodnosti
(bezpečnosti) čtyř nejběžnějších podkladních vrstev, které se využívají pro založení objektů
pozemního stavitelství v Moravskoslezském kraji.
Skupina expertů (75 %) byla tvořena erudovanými odborníky, kteří ve stavebnictví pracují několik
let a otázce zakládání staveb se věnují v rámci své praxe. Zbylá část byla tvořena studenty
doktorského studia.
Obr: 7. Graf vyhodnocení rizikové analýzy jednotlivých expertů
PODĚKOVÁNÍ
Příspěvek byl realizován za finančního přispění Evropské unie v rámci projektu Partnerství v oblasti
stavebnictví a architektury, č. projektu: CZ.1.07/2.4.00/17.0064.
LITERATURA
[1]
K. Kubecka, P. Vlcek, D. Kubeckova, D. Pieszka, Risk analysis - an alternative method in
forensic science, Advanced Materials Research, Volume 1020 (2014), 751 – 755.
[2]
R. Ingeli, K. Minarovičová, M. Čekon, Architectural elements with respect to the energy
performance of buildings, Advanced Materials Research, Volume 1020 (2014), 534 – 7565.
[3]
M. Bagoňa, D. Katunský, M. Lopušniak, M. Vertal´, Measurements of electricity consumption
in a low-energy building in mid-Europe climatic conditions, Energy Engineering: Journal of
