základech a nadzákladových konstrukcích. Dochází tak ke vzniku tepelných mostů v konstrukcích
budov. [2, 3] Jedná se zejména o tepelné mosty v obvodových pláštích, střešních a podlahových
konstrukcích. Dále mají negativní vliv na stavební tepelnou, energetickou náročnost a akustické
vlastnosti. [4, 5] Ukázka hodnocení podkladní vrstvy tvořené struskou, které bylo podrobeno
hodnocení týmem expertů je uvedeno (Tabulka 2).
V příspěvku je analyzováno poodloží, kde struska byla použita jako složek tvořící podklad. Velkým
problémem je bobtnání strusky. Tato vlastnost je chemicky objasněná, nicméně s ohledem na
různouzrnitostpoužitéhouměléhokamenivajezcelanepředvídatelná.Není zcelazřejmé, covšechno
startuje proces bobtnání v podloží staveb, čím je tento proces zpomalován, zastaven a kdy opět
může dojít k jeho aktivaci. Na dodatečných deformacích takového podloží se také podílí dopravní
a hutnící prostředky pojíždějící v době výstavby objektu po hutněné ploše zpevnění struskou,
konsolidace podloží tíhou násypu, působení vody (dešťové, podzemní), další chemické a
mikroklimatické vlivy. Železa ve strusce ovlivňují její konsolidaci, která mění v čase svůj objem.
5 ROSTLÁ ZEMINA (TERÉN)
Varianta založení stavebních objektů na rostlou zeminu (Obr. 3) je z hlediska projevu nechtěných
deformací objektu vhodná.
Obr. 3: Podloží základových konstrukcí tvořeno rostlým terénem.
