2 KRITÉRIA HODNOCENÁ V RÁMCI TEORETICKÉ A EXPERIMENTÁLNÍ RIZIKOVÉ ANALÝZY
•
zhutnění a připravenost podkladní vrstvy
•
reakce materiálu tvořícího podkladní vrstvu na vodu (vlhkost)
•
množství chemických látek obsažených v podloží a jejich vliv na materiál v podzákladí
•
přenos zatížení ve styku základ – základová spára nebo základ a podklad (struska, násyp,
podklad, původní terén)
•
pracnost, provedení “kvalitní” podkladní vrstvy pod budoucí základovou konstrukcí
•
ekonomická náročnost provedení podkladní vrstvy základové konstrukce
3 NÁSYPY
Nezhutněné násypy (Obr. 1) mohou mít vysokou a nerovnoměrnou stlačitelnost, nízkou
pevnost a mohou být velmi nehomogenní. Dodatečné deformace takového podloží jsou způsobeny
dohutňováním násypu od vlastní tíhy a od vibrací (které jsou vyvolány např. dopravními prostředky
pohybujícími se v okolí objektu), konsolidací podloží tíhou násypu, opakovaným působením
dešťové anebo podzemní vody na zeminu v násypu a přeměnou organických příměsí v násypu.
Deformace násypu probíhají několik let a to v závislosti na materiálu, který je tvoří. Nejčastěji
mohou být násypy z průmyslových odpadů složeny např. ze škváry, popílku, hlušiny a z odpadu
vzniklého při úpravě rud. Skládky průmyslových odpadů můžou obsahovat chemické látky
rozrušující beton. Jejich vhodnost pro zakládání objektů je proto důležité vždy zvážit. Deformační
charakteristiky násypu, se kterými musíme počítat, získáme z polních a laboratorních zkoušek.
[6] Ukázka hodnocení podloží tvořeného násypem, které bylo podrobeno hodnocení týmem
expertů je uvedeno (Tabulka 1).
Obr. 1: Schématická geologická mapa, ukázka založení objektu na násypu.
