41
profilového průřezu vyrobené z materiálů na bázi dřeva. Pro plošné dílce jsou, kromě
nejčastěji používaných materiálů (OSB desek, dřevotřískových a dřevovláknitých desek,
sádrovláknitých a sádrokartonových desek), rovněž používány křížem lamelované desky [2].
Jako spojovací prostředky se u objektů s nosnou dřevěnou konstrukcí uplatňují
tesařské spoje a spoje kolíkového typu (ponejvíce hřebíky, svorníky, vruty, sponky a
ocelové spojovací elementy). V případě individuálních staveb větších rozpětí a objektů
působících v podmínkách výskytu zatížení velké intenzity mohou být výhodně použity
kolíkové spoje s vnitřními styčníkovými plechy.
Při navrhování konstrukcí je třeba zohlednit řadu požadavků, z nichž některé mohou
být i protichůdné. Například na jedné straně požadavek výrobní a montážní jednoduchosti
konstrukce, na druhé straně ale také její plné funkčnosti. Ekonomické faktory se podstatně
projeví při výběru vhodných materiálů a při návrhu spojovacích prostředků, zejména při
předpokládané hromadné a typizované výrobě dřevěných staveb, kde se určité prvky a
detaily opakují a vyskytují se ve velkém množství [4].
2 VADY A PORUCHY KONSTRUKČNÍHO CHARAKTERU
U konstrukcí dřevostaveb se můžeme setkat s řadou vad a poruch, které mají různý
stupeň závažnosti, a to od problémů charakteru převážně estetického, až po vady a
poruchy výrazně zhoršující funkční a užitné vlastnosti i komfort domů v důsledku
nedostatečné funkce nosného systému.
Zabezpečení prostorové stability je zásadním požadavkem u všech typů konstrukcí.
V případě konstrukcí domů se často setkáváme s tím, že problém stability není v návrhu
konstrukce dostatečně vyřešen nebo není řešen vůbec. Hlavní příčinou deformací
konstrukcí, zejména vznikajících nepřípustných vodorovných posuvů, jsou chybějící
ztužidla, nedostatečná tuhost stěn a stropů a velká poddajnost navržených spojů.
Nosný systém dřevostaveb je tvořen mnoha prvky, které musí být navzájem účinně
spojeny tak, aby bylo zajištěno přenesení všech účinků zatížení do podpor a základů
budovy. Mezi základní konstrukční detaily dřevostaveb patří detaily konstrukcí střešních,
stropních a stěnových. Konstrukční řešení detailů závisí na skladbě a typu nosného
systému dřevostavby, na druhu spojovaných materiálů a na použitém typu spojů. V případě
detailů nosného typu je rozhodujícím hlediskem dostatečná únosnost. Tyto detaily je nutné
řešit tak, aby vyhovovaly ustanovením norem pro navrhování konstrukcí, včetně požární
bezpečnosti. U detailů, které musí vyhovovat i dalším požadavkům, zejména stavebně
fyzikálním (omezení tepelných mostů, zabezpečení vodotěsnosti, odvětrávání a dalším), je
nutné respektovat jak hledisko stavebně fyzikální funkčnosti, tak bezpečné únosnosti.
Poměrně často se v konstrukcích domů, v souladu s architektonickým řešením objektu i
požadavky investora, vyskytují stěny s velkými prosklenými plochami. Řešení je zpravidla
možné, musí však být zabezpečena dostatečná prostorová stabilita konstrukce, včetně
odpovídajících konstrukčních detailů. Při návrhu takových konstrukcí je třeba vycházet z
řešení dostatečně výstižně sestavených prostorových výpočtových modelů, aby se předešlo
vzniku nepřípustných deformací. Následná sanace je sice možná, ale vždy je náročná
konstrukčně i finančně a někdy taktéž může – byť nevýrazně – esteticky nebo i provozně
zasáhnout do interiéru domu.
Na obr. 1 je uveden příklad dřevěné konstrukce rodinného domu s velkými
prosklenými otvory ve štítových stěnách. Původní návrh obsahoval okna obvyklých
rozměrů, která byla na přání investora v průběhu realizace stavby zvětšena téměř na
úroveň prosklené stěny. Takto navržená konstrukce vykazovala nevyhovující prostorovou
tuhost projevující se nepřípustnými vodorovnými deformacemi již v době montáže.
Zabezpečení dostatečné tuhosti bylo provedeno ve fázi montáže dodatečným vložením
ocelového rámu z tenkostěnných profilů v oblasti štítové stěny a posílením přípojů
vybraných prvků nosné konstrukce (obr. 2, 3 a 4).
