46
2.2 Stropní konstrukce:
U stropních konstrukcí patří mezi nejčastější vady nadměrné průhyby, nežádoucí
deformace, kmitání stropů a nedostatečná tuhost stropu.
Nadměrné průhyby, které mohou být způsobeny nepostačujícími dimenzemi
stropních nosníků, pokud ve statickém výpočtu nebyla ověřena kritéria stanovující mezní
hodnoty průhybů nosníků pro předpokládané hodnoty stálých a nahodilých zatížení. Mohou
se také projevit větší hodnoty průhybů jenom v některých částech stropů, například při
nedodržení osové vzdálenosti nosníků, na které pak připadá zatížení odpovídající větší
zatěžovací šířce.
Nežádoucí deformace stropů mohou být zapříčiněny sesycháním dřeva
v případech, že při výrobě konstrukce bylo použito dřevo vyšší vlhkosti, než odpovídá
stanovené třídě provozu.
Nepříjemné situace vznikají při výskytu nadměrných průhybů překladů vnitřních a
obvodových stěn nad dveřními a okenními otvory, a to v souvislosti s reklamacemi uživatelů
i provedení nezbytné konstrukční úpravy. Následkem zvětšeného průhybu překladů, výměn
a podobných prvků dochází k deformacím otvorů a ztížené funkčnosti při otvírání oken a
dveří, dokonce i k porušení skleněných výplní. Také je třeba uvážit deformace, které
vznikají sesycháním dřeva. Při návrhu překladů se proto doporučuje uplatnit přísnější
požadavky na mezní hodnoty průhybů, i když to normy pro navrhování dřevěných
konstrukcí nevyžadují. Ekonomické nároky na použití únosnějších profilů pro překlady
nejsou velké, jedná se o malý počet prvků v rámci celé konstrukce.
Kmitání dřevěných stropů je závažným problémem, který je třeba řešit v rámci
návrhu konstrukce. Kmitání ovlivňuje uživatelskou pohodu při obývání domu. Kmitání
souvisí zejména s tuhostí stropu a se skladbou stropních vrstev. Zjednodušený postup
posouzení je obsažen i v normě ČSN 1995-1-1.
Nedostatečné zabezpečení tuhosti stropů je z hlediska přenosu vodorovných sil.
Nosná vrstva stropní konstrukce je sestavována z plošných materiálů na bázi dřeva
(deskových dílců dodávaných v obvyklých rozměrech). Jako celek však musí splňovat
funkci výztužné desky, a to v každém podlaží budovy. Zejména je nutné dbát na adekvátní
a účinné připojení dílčích stropních desek k nosníkům a vystřídanému kladení dílčích desek.
Nevyhovující tuhost stropů je závažným nedostatkem, který se projevuje v nedostatečné
tuhosti a stabilitě celé konstrukce budovy.
Kromě statických a dynamických hledisek při posuzování stropů je samozřejmě
nutné respektovat stavebně fyzikální hlediska související s bezproblémovým užíváním
konstrukce.
2.3 Stěnové konstrukce:
U stěnových konstrukcí lze za hlavní vady, kromě nedostatečné výztužné funkce
stěn, považovat nedostatečné připojení vrstev plášťů a nedostatečnou únosnost detailů
kotvení.
Nedostatečné připojení vrstev plášťů k orámování panelů a nedodržení
předepsaných minimálních vzdáleností spojů od konců a okrajů dřeva. K porušení panelů
při namáhání vodorovnými silami, jak potvrzují i výsledky experimentálních zkoušek,
dochází po překročení únosnosti spojovacích prostředků. Nejvíce jsou namáhány spoje v
oblastech rohů panelů, kde může docházet ke vzniku trhlin a vytržení opláštění ze
dřevěného rámu panelu.
Na chování konstrukce se nepříznivě může projevit nedostačující únosnost detailů
kotvení, a to samotných kotevních prvků, jejich připojení ke sloupkům orámování panelů,
ale rovněž malá vzdálenost kotev od okrajů betonového základu (viz obr. 7 a 8). V řadě
případů nejsou dodržovány nejmenší možné vzdálenosti kotev od okrajů předepsané v
