47
uživatelských materiálech. Větší vzdálenosti od okrajů, ve srovnání s vlepovanými kotvami,
vyžadují expanzní kotvy.
Používání kvalitního konstrukčního dřeva pro stavby se pomalu stává samozřejmým
standardem, přesto i v této oblasti dochází k četným problémům. Především se jedná o
použití materiálu (řeziva) s nadměrnou vlhkostí, jehož vysychání bývá doprovázeno
tvarovými změnami a vznikem trhlin. Můžeme se taktéž setkat s využitím dřeva nízké
jakosti, často s oblinami a se zbytky kůry, případně napadeného hnilobou, plísněmi nebo
hmyzem. Přesnost geometrického tvaru a nízké tolerance rozměrů lepeného dřeva nejsou
vždy dodrženy (viz obr. 9). Nekvalitní výroba se projevuje zejména u pohledových
konstrukčních prvků.
3 REALIZAČNÍ VADY
Realizační vady vznikají hlavně v procesu výroby a montáže konstrukce, případně
při dodatečných (často neodborných) úpravách konstrukce, které v mnoha případech nejsou
podloženy odpovídající dokumentací (statickým výpočtem a příslušnou výkresovou
dokumentací). V praxi se lze setkat s případy, kdy některá ztužidla nejsou v konstrukci
provedena, i když v návrhu konstrukce a v projektové dokumentaci je s nimi počítáno. Velmi
často jsou některé prvky ztužidel dodatečně odstraňovány. Důvodem je vytvoření otvoru pro
průchody technických zařízení střechou.
Obecně je důležité důsledně dodržet při výrobě a montáži konstrukce kvalitní
provedení detailů podle statického výpočtu a dokumentace pro provedení stavby. Na obr.
10 je zachycen případ neodborného zásahu do stropního nosníku odstraněním celé jeho
stojiny.
Na obr. 11 je patrná nesprávná montáž stropních desek OSB na dolní pásy
příhradových vazníků. Realizovaný stav nezajistí požadovanou tuhost stropní konstrukce.
Obr. 7: Detail sloupku v dolní části a jeho přípoje k prahu. Sloupek obsahuje
nepřípustné obliny a kůru. K prahu je kotven jedním hřebíkem
s hladkým dříkem (spíše hřebíkem montážním).
